Do Verony jsem přijela kolem oběda. A já hloupá jsem si myslela, jak super nápad to je. Mrknu se po městě, dám si pohodičku v parku, dobrý oběd, nasaji atmosféru a pojedu dál. To byla ale opravdu jen představa. Realita byla taková, že se nedalo nikde zaparkovat, všude bylo extrémní množství lidí a tak hrozný oběd bych neuvařila ani já sama. No fujtajbl den. Našla jsem si alespoň kemp, kde jsem se vysprchovala a čirou náhodou jsem objevila nádhernou vyhlídku nad městem, kde se scházeli místní adolescenti.
Nakonec jsem odjela do nedalekého městečka za Veronu a to už byla pohoda. S vínem v ruce jsem si naplánovala ranní procházku Veronou a napravila si tak první dojem z tohoto města. Druhý den byl famózní, vstala jsem v 6 ráno a dojela na tu vyhlídku, kde jsem nechala auto, potkala tam pár nedočkavých běžců a šla jsem do města. Za celou dobu jsem potkala jen pár lidi. Byla to nádhera, jak město, tak to ticho. Verona mi přijde hodně podobná Praze, akorát samozřejmě je víc italská.
Do Verony byla zasazena jedna z nejznámějších divadelních her Romeo a Julie. Ve městě se tak můžete vyfotit u Romeova nebo Juliina domu. Najdete zde taky třetí největší koloseum na světě. Na rozdíl od Římského kolosea, které není tak zachovalé se uvnitř pořádají různé akce, koncerty a nebo divadlo. Určitě to musí být neskutečný zážitek sedět v takto historické budově a bavit se, když si představíte, že už po 2000 let sloužil amfiteátr pro býčí zápasy, veřejné popravy, divadla nebo veletrhy.
Ve Veroně je pouze jeden kemp jménem Castel San Pietro a i když není z čeho vybírat, je zaručeně dobrou volbou. Je ve svahu, kousek od vyhlídky na město, přímo z auta, tak můžete koukat na krásu celého města. Někdo se může divit, ale jako městský kemp má až přehršle zeleně a historického opevnění. Je zbytečné utrácet za hotely, když můžete sedět na hradbách a pozorovat pomalu usínající město s vínem v ruce. I přes první, špatný dojem má město neuvěřitelné kouzlo. Vážně jsem si připadala hodně jako v Praze s kombinací nejlepších vůňí a jídel Itálie. Já teda kdybych mohla, tak jsem živá jen na italské zrmzlině (mangová je top) a mozzarelle s bazalkou. Jo a nemůžeme zapomenout na sklenku v ruce (smích..).
