Indonésie byla naše vysněná, ale nevěděli jsme kde zprvu zahnízdit. Věděli jsme, že tu máme necelé 2 měsíce a chceme vidět Lombok. Popravdě na Bali se mi vůbec nechtělo. Pak jsme přemýšleli o Sulawesi a nebo o Sumbě. Ale nakonec to dopadlo všechno jinak. Potkávali jsme cestovatele, který nám říkali, že Bali stojí za to, tak jsem si začala hledat něco o Bali, řekla jsem týden tam dáme a pak odjedeme na další ostrov. Nakonec se nám na Bali tak zalíbilo, že jsme tam zůstali skoro měsíc.
27.3 – 3.4 Canggu
Pro první návševu Bali jsme si vybrali Canggu. Docela jsme se tu zabydleli v jednom rodinném penzionku, kde jsme měli super zázemí. Zkoušeli jsme se tu zdokonalovat v surfování, voda tu nebyla nic moc (docela špína), ale s tím jsme do této oblasti jeli. Je tu nepřeberné množsví restaurací, barů, zdravého životního stylu a úsměvavých lidí. Večer se tu můžete opíjet za tónů živé hudby v jednom z místních plážových barů a přes den nakupovat, nebo trénovat na vlnách. Každopádně Bali bylo úplně jíné, než jsem si ho představovala. Z téhle oblasti jsme ještě jezdili vyřizovat prodloužení víz do města Denpasar (3 návštěvy po dobu 10ti dnů).
3.4 – 6.4 Uluwatu
Jestli jsem si myslela, že mě Bali okouzlilo, tak tady teprve přišel krásný ráj. Málo lidí, krásná voda, vlny na surfování a nikdo nikam nespěchal. Každá část má něco, ale takhle sem bych se vrátila hned. Rozhodně za návštěvu stojí Uluwatu Temple, kde jsme měli možnost shlédnout Kecak dance, tradiční hinduistický tanec, na který jsem hodinu koukala s úžasem a otevřenou pusou.
6.4 – 12.4 Ubud
V Ubudu joo, tam chvíli pobudu. Tady jsou ukryté hotely s nekonečnými bazény, výhledy do džunglí, opičí les, handmade obchůdky a permanentky na jogu. První dny jsem z tohoto městečka byla trochu flustrovaná, protože jsme nebydleli úplně ve městě a hlavně jsem si to představovala trochu jinak. Zařídili jsme si u našich domácích výlet na sopku Mt. Batur a jezdili po okolí. Je toho tu mraky, políčka, lázně, chrámy, rafty na vodě, houpačky nad kaňony a to žrádlo všude. Za mě super ranní márket uprostřed města.
12.4 – 16.4 Gili Air
Na severo-západě ostrova Lombok jsou 3 malé ostrůvky, které jsou stvořené k pomalému stylu života, nejezdí tu auta ani skůtry. Pokud je chcete objevovat musíte si pujčit kolo, jít pěšky nebo na povozu s koňmi. Každopádně já si zamilovala Gili Air, je to zlatá střední cesta.
Gili T- akční ostrov, hodně barů, lidé se sem jezdí hlavně bavit
Gili Meno – pokud si chcete odpočinout a neřešit turisty, mít pláž jen pro sebe, tak tohle je ostrov právě pro vás
Gili Air – a Air bych dala jako zlatou střední cestu, můžete se tu učit jak potápět, vyrazit do baru, tak si dát i pohodičku na pláži. Já jsem tu pak ještě strávila 13 dní, protože z celého Bali a Lomboku mi to tu přišlo nejvíc na pohodu.
16.4 – 19.4 sopka Rinjani
Bez toho aniž bychom vylezli na sopku Rinjani, jsme se domů vracet nechtěli. Můžu říct, že to byl nejlepší a zároveň nejtěžší výlet, výšlap, jaký jsem dosud zažila a to nejsem žádné ořezávátko. Každopádně stojí za to, nejlepší výhledy a atmosféra.
19.4 – 22.4 Kuta Lombok
Trochu jsme se Lomboku obávali, protože i místní nás varovali, před ostatními místními, že zrovna na Kuta Lombok se okrádají turisti a nemusí tu panovat úplně bezpečno. Drželi jsme se rad nejezdit přes noc na skutru a zacelou dobu jsme nazaznamelali sebeneší nebezpečí. Sem jsme jeli hlavně surfovat i když podmínky nám úplně nepřáli. Nebylo to jako na Bali, kde si pujčíte surf a vyzazíte z pláže na moře. Zde se musela buť pronajmout loď, nebo třeba půl kilometru pádlovat a dobré vlny byly hodně u skal. Cesty na skůtr tu nejsou nic moc i jsme potkali čechy, kteří se pěkně rozmázli a lítali po nemocnicích.
22.4 – 25.4 Lembar
Oblast Lembaru jsem si projezdili na skutru, hezká, ač né celá tak přístupná je cesta na desert point, kde surfují profi surfaří, to byla podívaná. Jsou tu další ostrůvky, kde se můžete šnorchlovat. Z dálky se mi moc líbil ostrov Gili Gede.
25.4 – 30.4 Kuta Lombok
Zase jsme se vrátili na Kuta Lombok, ale už za relaxem. Zaplatili jsme si líbánkový hotel s velkým komfortem a vlastně jsme chodili jen od bazénu na jídlo.
30.4 – 15.5 Gili Air
13 dní sama na muslimském ostrově mojí rodinu hodně zneklidňovalo. Martin jel meditovat na Jávu a ja jsem se 4 dny hrabala z nemoci a dalších 9 jsem se s ostrovem snažila sžít jako místní. Poznala jsem tu pár skvělých lidí a pochopila jak to tu vlastně chodí. A předsudky o muslimech jsem hodně rychle hodila za hlavu.
30.4 – 15.5 Bogor
Marťas byl v meditačním centu kousek od Bogoru, ale měl i pár dní kdy mohl poznat Bogor. Tady na turistu rozhodně nenarazít, takže jste tu jako pěst na oko. Mají tu ještě levnější jídlo, než na Bali a Lomboku (což se dá předpokládat).
MUSÍM PŘIZNAT, ŽE ODLET Z INDONESIE JSEM OBREČELA. DLOUHO MI NEBYLO TAKHLE SMUTNO. ROZHODNĚ SE SEM CHCI BRZO VRÁTIT.
