Salzburg – aneb jak si zadělat na pokutu

Tak moje první třiceti denní pouť začala. Zní to děsivě, měsíc sama na cestách. Popravdě si ani moc neuvědomuji, co mě čeká. Když jsem se balila, ještě jsem netušila, že hned druhý den dostanu pokutu v Salzburku. A že budu muset na policii vysvětlovat, že tam opravdu žádná značka, ani čára značící krátkodobé parkování není. Natož, že skoro po 14ti dnech, budu řešit opravu auta uprostřed Itálie.

 Zvolila jsem cestu bez dálnic a placených silnic. Berlingo stejně nejede víc jak 100km/h a já hlavně nikam nepospíchám. Mám čas zastavit jakékoliv vesničce,  nebo se kochat na vyhlídkách. Naše první zastávka byla v Německu v Bad Füssingu, kde jsme přespali u jednoho kempu. Lázeňské městečko, kam se jezdí rekreovat celé Německo. Popravdě česká lázeňská městečka jsou hezčí. Ale znám víc lidí z Čech, kteří se sem jezdí termálit, na jednodenní zájezdy a jsou moc spokojení.

Druhý den po snídani jsme s Bobanama vyrazili do krásného Salzburku. Největší radost po příjezdu byla, že jsem našla neplacené parkování. Celý den jsme pěkně prochodili, nasávali atmosféru, občas jsme nasáli i něco na zub. Salzburg je opravdu okouzlující, nad městem se tyčí krásný hrad a přilehlé zahrady s vyhlídkami. Já měla štěstí i na farmářské trhy.

Bohužel jak rychle všechno začalo, tak rychle jsem se vrátila do reality. Po příchodu k autu, jsem našla za stěračem pokutu na 25 euro. To prostě platit nebudu! Nikde žádná cedule, čára, hodiny, nic. Pán který bydlel v ulici, se mnou zajel na policii a vysvětlil jim, že tam žije a opravdu tam žádná značka není. Vtipné na tom bylo to, že pán mluvil jenom německy a já jenom anglicky a přesto jsme si skvěle rozuměli. U policie jsme neuspěli, tak jsme volali ještě na magistrát Salzburku. A? Pokutu prostě musím zaplatit, není možné, aby se někdo spletl.

Dvě hodiny v autě jsem rozdejchávala celý Salzburk a hlavně jeho byrokratickou vrchnost. A to jsem si říkala, že by to bylo fajn město na život. Tůdle!

 

Napsat komentář